Česká Barokní Společnost Czech Barocque Society Pozov 11 Postupice 257 01 Czech Republic |
|
Nejžádanější představení
v roce 2009
Ohnivý květ 
Kurzy jízdy
|
Česká barokní společnost
 |
foto Andy Reinbergerová - www.fotorein.com |
Barokní ježdění
Barokní ježdění se u nás dostává stále více do popředí zájmu mnoha jezdců, ale co si vlastně pod tímto pojmem představit?
Přívlastek barokní je samozřejmě úzce spjat s precizním úměním starých jezdeckých mistrů z tohoto krásného historického období, ve kterém se dostalo jezdectví a jeho zdokonalování dostatečné pozornosti.
„École de la Cavalerie“je považována za výjimečné dílo, byla skutečným bestsellerem nejen v době baroka a mnozí milovníci klasického jezdectví ji považují za důležitou příručku dodnes. Dílo tohoto barokního jezdeckého mistra již bylo přeloženo téměř do všech jazyků. Bohužel při překladu se do textů pravděpodobně dostala celá řada chyb, které stojí v cestě šíření správných jezdeckých vědomostí. Nabízí se zde obecná otázka, do jaké míry lze francouzské odborné výrazy 18. století přenášet do 21. století a zda někdy nechybí znalost kultury francouzského baroka na to, aby byly myšlenky Françoise Robichona de la Guériniere skutečně správně interpretovány.
 |
foto Jiří Matura |
V „École de la Cavalerie“ se dočteme, že François Robichon de la Guériniere dával při uzdění koně přednost ohlávce a jezdil jednoruč s volnými, mírně prověšenými otěžemi. Toto vedení otěží bylo v 18. století rozšířeno v celé Evropě a praktikovali ho jak profesionální jezdci, tak i „rekreační sportovci“. Barokní jezdecký mistr zásadně odmítal „lámat“ mladé koně podle pravidel vojenského výcviku koní, nýbrž je uvolňoval podle jejich přirozených schopností. Výcvik začínal vedením a lonžováním s obnoskem a rozvíjel se přes první nasednutí a přiježďování až po vysokou školu. La Guérinierův výcvik dopřával koni celých osm let času, než dospěl k dokonalosti.
Největší ze všech chyb - tak říká La Guériniere správnému drezurnímu sedu - předklánění dopředu se ztuhlou napřímenou pánví, prohnutou bederní páteří a sevřenými stehny.. Sám mistr jezdil zcela jinak, uvolněně a nenuceně, s pánví pohodlně nakloněnou dozadu a s volnými rameny, tedy bez prohnutí bederní páteře, s volně svěšenými stehny a uvolněnými otěžemi. Otevřený rámec sedu s uvolněnou nenuceností, volně svěšená stehna a otěže vedené jednou rukou patřily neoddělitelně k obrazu barokních jezdců, kteří věděli, že někdo, kdo k vedení otěží potřebuje obě ruce, nemá ani dobře přiježděného koně, ani nemusí být sám dobrým jezdcem. Při klasickém způsobu jízdy se pánev jezdce dynamicky sklápí. Páteř se díky tomu může lépe přizpůsobit pohybům koně. V rámci klasického výcviku hrálo důležitou roli i odměňování koně. Odměnou mohlo být kolečko volným krokem po obtížné lekci, nebo také hrst krmiva, které kůň dostal po dobře odvedené práci. Pro jezdecké mistry bylo velmi důležité, aby se kůň cítil dobře. To je třeba zdůraznit všem těm, kteří se opakovaně snaží vinit mistry starého klasického jezdeckého umění za pomoci výjimečných příkladů z hrubosti. Staří jezdečtí mistři se velice starali o zachování zdraví svých koní za pomoci gymnastického, anatomicky správného a navzdory všem vysokým požadavkům šetrného ježdění, které představovalo ten nejušlechtilejší způsob jízdy.
La Guériniereovi se přisuzuje počátek používání cviku “dovnitř plec”, který mistr považoval za "alfu a omegu všech lekcí" a jako první jej dokonale popsal. Podrobný popis chodu „dovnitř plec“ je obzvláště důležitý. V novodobé odborné literatuře se člověk nikde nedočetl tak podrobný popis tohoto nejdůležitějšího chodu do strany a nikde nenašel tak širokou paletu možností jeho využití jako u starých mistrů. Chod „dovnitř plec“ jim sloužil k normálním uvolňovacím účelům, především k intenzivnímu uvolnění ramen. Tím byla zajištěna gymnastická příprava k dalším lekcím. Ale chod „dovnitř plec“ byl pro staré mistry i léčivý prostředek pro všechny možné obtíže, které mohly při ježdění vzniknout.
 |
foto Věra Marková |
 |
foto Renáta Kolářová |
V současné době můžeme mluvit o dvou směrech barokního ježdění – profesionální a amatérský. Užasné výkony předvádějí např. portugalští rejoneros, ale lze je samozřejmě spatřit také na různých jezdeckých show po celém světě. Jezdci v bohatě zdobených kostýmech inspirovaných právě barokem předvádí perfektní přiježděnost a prvky španělské školy. V mnohých show naleznete iluzi opravdu dokonalou doplněnou také o bílé líčení s růží na tvářích, propracované paruky a precizní předvedení koní. Samozřejmě ne všichni jdou ve stopách starých mistrů a mnohdy má předvedení koně pramálo společného s původními záměry barokních jezdeckých škol. Ale pokud se snoubí precizní jezdecké předvedení dostatečně uvolněného koně s působivou hudbou a vhodným kostýmem, jistě i laik ocení výkon aniž by musel znát složitá pravidla a zákonitosti barokního ježdění.
 |
foto Renáta Kolářová |
Výhodou dnešní doby je dobrá dostupnost veškeré potřebné výstroje, kterou lze pořídit na zahraničních koňských výstavách, případně z tepla domova, objednáním přes internet. Nicméně také někteří čeští sedláři jdou takzvaně „s módou“ a dopřávají svým zákazníkům komfort ušití nejen barokních sedel přímo na míru jejich koni. Ale je třeba nezapomínat na fakt, že ani drahá kvalitní výstroj nezaručí výše tolikrát zmiňovanou pohodu a uvolněnost koně o kterou se snažili barokní jezdečtí mistři. Ne každý dopřeje svému koni 8 let času, nicméně je jistě dobré i v této všeobecně uspěchané době nezapomínat na základy výcviku, postupovat postupně krok za krokem a snažit se poučit z chyb a poznatků starých mistrů.
Autor: Johana Moutelíková
pro časopis Svět koní
<-- Zpět
© 2009 Czech Barocque Society |webdesign by Johnny
!§ Jakékoli šíření fotografií a textů bez souhlasu majitele je trestně postižitelné §!
!§ Jakékoli šíření fotografií a textů bez souhlasu majitele je trestně postižitelné §!